česká republika pro Ježíše

Katolický kněz James Manjackal je univerzitním profesorem, v posledních letech se věnuje misionářské činnosti. V současnosti působí jako misionář v Bangalore v Indii, několik měsíců během roku káže v Evropě: v Německu, Švýcarsku, Francii, Rakousku, Chorvatsku a Bosně - Hercegovině, ale i v jiných světadílech. Působí také mezi Araby, kde vytvořil 80 modlitebních skupin. Otec James vede každý měsíc nejméně tři semináře duchovní obnovy. Centrum jeho činnosti spočívá ve velké úctě Nejsvětější Svátosti oltářní a v mariánské úctě. Pomáhá lidem dnešní doby řešit problémy objevením osobní důstojnosti v úzké spolupráci s naším Spasitelem Ježíšem Kristem.

Narodil se 18. dubna 1946 v Kerrale v jižní Indii. Vyrůstal v katolické rodině, každodenní modlitba a mše svatá byly samozřejmostí. V sedmi letech mu zemřel otec, což byla těžká událost pro malého chlapce a jeho matku, která zůstala sama se šesti dětmi. Žili sice v chudobě, ale také v pevné víře a důvěře v Ježíše. "Ztratil jsem svého otce, ale chtěl jsem, aby byl v nebi. To byl můj první impuls stát se knězem," vzpomíná se smíchem. Jeho cílem bylo stát se misionářem a evangelizovat lidi. Vstoupil do kongregace sv. Františka Saleského, kde byl 23. dubna 1973 vysvěcen na kněze. Nejdříve byl poslán na jeden rok na misie do jiné provincie. Pak byl povolán do semináře v Ettumanoru jako profesor.

Získání síly a odvahy při hlásání Božího slova

Na svém prvním působišti měl velké problémy postavit se před lidi a kázat. Neovládal jazyk toho státu a trpěl velkou trémou. „Když jsem si napsal kázání a četl ho, nebyl jsem schopný se podívat na lidi. Měl jsem strach a chyběla mi odvaha mluvit. Potom jsem onemocněl, ležel jsem v nemocnici a můj stav byl vážný. Pak se stalo něco zcela neobvyklého. Přišel mě navštívit neznámý mladý člověk - původem hinduista, který se nabídl, že se pomodlí za moje uzdravení. Byl jsem zmatený a neměl jsem k němu důvěru. „Kdo jsi?" zeptal jsem se. Jsem katolík, byl jsem pokřtěn před osmi měsíci. Potkal jsem Ježíše, jsem plný Ducha svatého a dostal jsem dar uzdravování, vidění a proroctví. Když jsem jel autobusem kolem, Duch svatý mi řekl, že mám vystoupit, abych se za tebe modlil.‘ Pak položil své ruce na moji hlavu a začal se modlit.

V modlitbě uváděl podrobnosti o mém dosavadním životě. ,Pošli milujícího Ducha uzdrav tohoto kněze‘, pokračoval mladý muž a prosil Boha.. Toto volání do mě vstoupilo plnou silou. Doufal jsem, že nezačne mluvit o mých hříších, protože jsme tam nebyli sami, ale on udělal právě to: „Otče na nebesích, tento kněz Ti přináší oběť s nečistým srdcem a nečistýma rukama." Tu jsem viděl před svým duchovním zrakem bílý list se jmény lidí, se kterými jsem nežil v míru, kterým jsem neodpustil. I všechny mé hříchy na něm stály. Byl jsem si jist, Bůh byl se mnou velmi nespokojený, byl jsem přesvědčen, že nejsem dobrým knězem. Uvědomil jsem si, že Ježíš za mnou poslal tohoto mladíka, abych poznal, že Pán o mně ví všechno, a že mám dělat o mnoho víc jako kněz v šíření jeho slova. Zastyděl jsem se nad svým dosavadním ustrašeným životem a pak ke mně přišel poprvé v mém životě Pán. Jelikož jsem byl vzdělán v psychologii, nemohl jsem věřit na vidění. A přece jsem viděl zářící tvář Ježíše, který přicházel ke mně. Položil ruku na moje rameno a řekl: „Ty jsi můj kněz!" Byl jsem velice šťastný. Duch svatý začal ve mně působit a já jsem začal všem odpouštět, počínaje Bohem, kterému jsem vyčítal, že mi tak záhy vzal otce. Rozhodl jsem se, že všechny, které jsem zranil, požádám o odpuštění. A když jsem sám odpustil, zmizela ve mně všechna zatrpklost a zklamání. Mé srdce zaplnil záblesk naděje. Slyšel jsem jasně Ježíšův hlas: ,Odpouštím ti tvé viny, běž a vyzpovídej se co nejdříve ze všech svých vin, zvláště z těch, které byly dosud skryty a ze kterých ses správně nevyznával. Miluji tě, povolal jsem si tě a vybral za svého kněze.‘ Bůh mi jasně zjevil svou vůli a svůj plán se mnou. Řekl mi, že se stanu jiným mužem, že budu hlásat evangelium na celém světě a uzdravovat nemocné a postižené. Toto vidění trvalo 3,5 hodiny a mladý muž už dávno odešel.

Úplně jsem se uzdravil a lékař mi oznámil, že se stal zázrak a že není nutná operace. V posledních měsících jsem nemohl ani jednou vstát z lůžka a nyní jsem se sám šel projít a pak sloužil pro 100 lidí v kapli mši svatou. Začal jsem o své zkušenosti bezprostředně vyprávět a neměl jsem žádné problémy s komunikací a kázáním. Rozdával jsem lásku pro každého z přítomných."

Po tomto zázračném uzdravení a obrácení se jeho život zcela změnil. Už neměl zájem získávat v cizině doktoráty, jak si předtím přál. Nyní toužil působit misijně v mnoha zemích. Opustil seminář a jeho představení jej uvolňili pro všeobecnou církev. Svou první obnovu v Kerale kázal v roce 1976